Momentalne si pripadam jak na letnim tabore, nekde v klubovne. Kluci hrajou na kytaru, venku sviti slunicko a je teplo jako v srpnu. Jeste v ranni polounave se prijemne posloucha jejich smich a zvuk ficeni vetraku, ktery me v intervalech otaceni prijemne oviva a cucha mi ne tak tmave vlasy.
Cesta byla dlouha, ale zajimava. Na hranicich si trochu nesmyslne hrali s nasimi pasy, ale viza jsme nakonec dostali. Je to tam prilepene jen tak tak, ale maji nase otisky prstu a kontrolovali nam taky teplotu.
Pripomina mi to Saigon, protoze tu vsude jezdi motorky. Jsou tu vsak vetsi ci mensi odlisnosti. Lide a architektura.
Prvni noc jsem mela velice intenzivni sen o khmerskych bojovnicich. Trochu jsem si zabojovala. Statecne. Cerne pivo s nazvem "Angkor" vzalo za sve. Nebo to byl ten jeden orisek podavany spolecne s pivem? Vykricela jsem to (se) do tmy pokoje bez oken.
Chteli jsme navstivit pana krale v jeho palaci. Za mirny poplatek jsme videli jeho palac a pagody plne krasnych buddhu. A abych se mu vic libila, pronajala jsem si kriklave ruzove rybarske kalhoty, protoze jsem potrebovala zamaskovat sva kolena.
Tesim se do dzungle.
No comments:
Post a Comment