Copa? Tak ani nevím, kdy jsem nakopla ten Copaxone. Jsou to imunopresory - moje momentální "léčba".
Jsou to injekce, které si musím píchat 3x týdně. Plegridy byly jen 1x za 14 dní, ale měly takové vedlejší účinky, že jsem prosila doktora, ať mi vymění léčbu, že se tak nedá žít.
Zpětně sebe vnímám jako dost naivní, když jsem si myslela, že se vyléčím. Vyléčit nevyléčitelnou nemoc možná někteří dokážou. Já zatím ne. Ale jestli se mi to podaří, tak o tom napíšu knížku, slibuju.
Od té doby jsem si toho hodně zjistila a načetla. Chodila jsem pravidelně na terapie. Momentálně jsem teď nadivoko, bez ničeho.
Injekce bych si měla píchat pravidelně, ale občas zapomínám, tak celý rytmus posouvám o 1 den. Místo pondělí, středy, pátku jedu úterý, čtvrtek, sobota.
Dlouho jsem sem nepsala. Chci pokračovat s otevřeností, se kterou jsem se odhodlala na začátku. Jak je to dlouho? 4 roky od diagnózy. Stejně se k tomu pořád vracím. Bylo to na Velikonoce. Mojí dceři bylo 9 měsíců.
Po týdnu jsem chodila jak na Ministerstvu švihlé chůze (Ministry of Silly Walks). Naštěstí by to už teď na mě nikdo nepoznal. V záloze mám elegantní hůlku, kterou nosí Selma Blair.
No comments:
Post a Comment